Distanční výuka od 29.3. - 2.4. 2021

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Pašijový týden nebo-li také "Svatý či Velký". Hned po Květné neděli začíná velké čištění v domácnostech. Všude se bílí, upravuje zahrádka a okolí domu, čistí se okna a připravují se nové šaty.

Modré pondělí 
Název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele. "Modré pondělí" (někdy také "Žluté") začínaly pro děti a studenty jarní prázdniny - "vakace".

Šedivé úterý
Na "Šedivé úterý" hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny. 

Sazmotná středa
"Sazometná" někdy také nazývaná také "Sazometná, Škaredá či Černá" středa. Sazometná proto, že se v tento den vymetaly z komína saze, čímž se prý vyháněly zlé síly, které by mohly příbytku škodit. Škaredá se jí říká proto, že v tento den Jidáš na ježíse škeredil, žaloval ... připomíná škaredý skutek Jidáše, jednoho z Kristových učedníků, který zradil Krista za třicet stříbrných. Jidáš neunesl svoji zradu a spáchal sebevraždu. Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidášci, což je pečivo, které připomíná smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Jí se pomazané medem. Jidášky se pojídají až na zelený čtvrtek.
Mračit se ale na Škaredou středu není dobré, pak se totiž budete mračit každou středu po zbytek roku.

Zelený čtvrtek
Název je odvozen od zeleného mešního roucha, které v tento den užívalo. V tento den bychom se také měli postit. Důležitá je zelenina a zelená strava – třeba salát ze špenátu, zelí nebo kopřiv. Zaručí vám to zdraví po celý rok.
V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami, klapačkami a hrkači. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
Na Zelený čtvrtek se s nikým nehádejte, aby se vám nesváry celý rok vyhýbaly. Za odměnu se Vám pak budou všechny hádky po celý rok vyhýbat. O Zeleném čtvrtku se také nemá nic půjčovat, za odměnu si k Vám peníze samy najdou cestu. Na Zelený čtvrtek lidé vstávali častně ráno, rodina se společně pomodlila a omyli rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Kdo sní před východem slunce "Jidášky" namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos, měl být zdravý. Odpoledne bylo zakázáno pracovat, lidé měli volno.
Podle tradice, když zazní zvony naposledy, se má zacinkat penězi, aby se držely celý rok.

Velký pátek
Někdy také Bolestný, Tichý je dnem hlubokého smutku čili vzpomínkou na ukřižování Krista, a proto se stal dnem postním ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Nekoná se mše a při bohoslužbě se pouze četly texty a zpěvy. Výzdoba kostela je prostá: bez květin a svící na oltáři, bez hudby: varhany i zvony mlčí. V noci ze čtvtka na pátek je Ježíš vyslýchán a v pátek je pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Na památku utrpení Páně se konají bohoslužby, které se ukončují přímluvami za celý svět a při nichž se čtou z evangelií pašije. Z této tradice vznikly pašijové hry, v nichž studenti předváděli poslední večeři, zatčení, soud, mučení a ukřižování Krista.
Ve tento den lidé vstávali před východem slunce. Lidé se odcházeli umývat k potoku, aby byli chráněni před nemocemi a bolestmi. Zejména mládenci se i potápěli a vytahovali ze dna v ústech oblázek, který pak házeli levou rukou za hlavu, chránilo je to před bolestmi zubů. Děvčata se stírala rosou, aby byla chráně před sluncem.
Velký pátek byl dnem bez práce. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. Nepilo se mléko, nejdla se vejce, kuřáci nekouřili, nesmělo se jíst maso, protože je spojováno s tělem Krista. Říká se, že kdo jí maso, jí tělo Krista. Hospodyňky v tento den nesměly prát prádlo, neboť pradlenky říkaly, že by prádlo namáčely do Kristovy krve - Velký pátek je svátkem vody. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.
Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly, s magickou silou Země a zázraky, které se v tento den dějí. Podle lidové víry se země oterírala, aby na krátkou dobu odhalila své ukryté poklady ve skalách. Poklad prý označovalo světlo, někdy zářící a kvetoucí kapradí, otvor ve skále, z něhož vycházela zláštní záře. V tento dne se prý také otevírá památná hora Blaník, v níž jsou ukryti Blaničtí rytíři. Někteří lidé věřili, že z vody na souš vylézají vodníci, sedající na koně a prohánějí se krajinou. Na Velký pátek se nesmělo ani nic půjčovat z domácnosti, protože s takovými věcmi by se pak dalo čarovat.

Bílá sobota
Její název je odvozen od bílého roucha, které si oblékají novokřtěnci. Lidé nosili bílé oblečení. Bílá barva je barva čistoty, připomínající smytí hříchů.
Bílá sobota je "Den vzkříšení" a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Na Bílou sobotu bývá s kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané oplakávají Ježíše Krista, ležícího v hrobě.  V den, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu, se dopoledne se před kostely (jako symbol pálení Jidáše) pálil a světil oheň, který si hospodyně odnášely na polínku domů. Po západu slunce se konala noční mše.
Bílá sobota je také spojována se zvykem uklízení – bílení domů. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl se svátečními pokrmy (velikonoční beránek či mazanec, Jidášky). O Bílé sobotě se pletli pomlázky a zdobila se vajíčka jako příprava na slavné Vzkříšení neboli Boží hod velikonoční.
Zvyky a tradice:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Jedla se polévka z kozlečího mozečku s praženou krupicí.
Velikonoční noc - velká noc
Ze soboty na neděli se koná Velikonoční vigilie čili oslava svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby lidem otevřel cestu k životu. Oslava Veliké noci symbolicky vyjadřuje velikonoční "přechod" ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Proto se také koná křestní slavnost. Velikonoční tajemství křtu je spojeno s účastí na Kristově utrpení, smrti a vzkříšení. Křest v Krista Ježíše znamená osobní, pevné spojení s Ježíšem.

Velikonoční neděle - "Boží hod velikonoční"
Dnem vzkříšení Ježíše Krista (pro křesťany den Páně) končí Svatý týden. Kristus svým zmrtvýchvstání dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo, proto Křesťané v tento den konají jako svátost oltářní-lámání chleba.
V kostelech se světily velikonoční pokrmy: beránek, mazanec, vejce, chleba a víno. Říká se, že kdo pojí posvěceného beránka, ten najde ztracenou cestu. Kdolikov vešel do stavení, dostal kousek z posvěceného jídla.
Tradovalo se ze když hospodář obětoval kus velikonočního mazance, vejce a vína zahradě, poli a studni, aby byla dobrá úrada, hosnost ovoce a zdravá pitná voda. Jedla se velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso a holoubata.

Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí zvané také "Červené" (podle darování červeného vajíčka) "Mrskaný pondělek, Pomlázkové hody".
V tento den oslava svátků jara vrcholí. Tohoto dne se odbývala pomlázka - velikonoční hodování.
Ženy a dívky jsou ošlehány čerstvými vrbovými proutky, aby byly celý rok zdravé. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují - obdarovávají vajíčky.
Pomlázka, nebo-li také dynovačka, šlehačka, binovačka, tatar, je bezesporu jedním ze symbolu svátků jara, která byla splétána z mladých vrbových proutků, zdobená barevnými stuhami. Plete se z osmi, dvanácti nebo dvacetičtyř proutků a zdobená je barevnými stuhami. Věřilo se, že z mladého proutí přechází do člověka svěžest a síla. Děvčata pak měla být veselá a zdravá po celý rok. Pomlázka se netýkala jen dívek, ale také hospodář vyšlehával čeládku, aby nebyla po celý rok líná. Na Slovácku byla pomlázka znamením přátelství mezi rodinami. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný šmigrus, to aby byli pořád svěží. Koledníci doprávazeli šlehání velikonoční koledou. Nejznámější velikonoční koleda:
"Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička Vám snese jiný." Dívky za vyšlehání obdarovávaly hochy zdobenými vejci - kraslicemi.
A právě v tento den se lidé scházejí, povídají si, pojídají (např. jehněčí s velikonoční nádivkou z čestvých kopřiv) a popíjejí. Na stolech jsou pocukrovaní beránci, kousky mazance, nazdobené vajíčka - kraslice, čokoládoví zajíčci, kuřátka. Ve vázách jsou kočičky a zlatý déšť zdobené kraslicemi zavěšené na stužkách, za okny zní řehtačky a koledy. Po zimě už opravdu přichází jaro.

Věříme, děti, že i Vy se už pomalu připravujete na Velikoce. Je nám líto, že jako každý rok tyto nejkrásnější svátky jara nemůže oslavit společně, ale doufáme, že i přesto je společně s rodinou oslavíte a přivítáte tak jaro.

Celý kolektiv mateřské školy Vám přejeme "KRÁSNÉ VELIKOCE".