6. KVĚTNÁ NEDĚLE

MILÍ RODIČE, MILÉ DĚTI

máme tu poslední neděli před Velikonocemi. Tento den zahajuje nejdůležitější období Velikonoc – Svatý týden, nebo-li "Pašijový týden". Poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají dají o tom také její lidové názvy - "Květnice, Beránkova neděle, Květná neděle, Palmová neděle, jejichž názve je odvozený z pojmenování nových pučících prutů.

V tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky se slovy: "Květná neděle spojuje Kristův královských triumf a oslavuje jeho urtpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno ... ". Květná neděle je dnem, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a počátek jeho utrpení. V tento den byl lidmi vítán a oslavován, i když jej brzy na to čekala útrpná smrt. Právě ono vítání dalo tomuto dni jeho název. Lidé jej totiž vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. Odtud tedy slovo “květná” či “palmová”.  Právě z toho důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí.  V našich končinách žádné palmy nemáme, proto byly palmové ratolesti nahrazeny kočičkami nebo vrbovými proutky.

Zvyky a tradice
Při nedělní mši v kostelích kněz obvykle světí kočičky nebo vrbové ratolesti a z Bible předčítá části o příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Také se začínají zpívat pašije. Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela i březové větvičky nebo ratolesti z jívy či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami, v tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista. Poté, co lidé odešli se svěcenými větvičkami z kostela, je měnili za staré větývky z loňského roku, které byly obvykle uloženy za svatými obrázky či krucifixem. Staré větvičky se pak spálily.

V tento den by se nemělo nic péci, neboť lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech, bylinách i loukách a pak by nebyla žádná úroda, žádné ovoce.
Také se polykaly svěcené kočičky, které měly zabránit bolestem v krku po celý rok a také stavení před ohněm.
Zastrčí-li se kočičky do rohu polí, chrání je před krupobitím a zajistí dobrou úrodu.
Oblékaly se nové šaty a jiné se vyvěšovaly, aby v nich člověk kvetl. Možná, že právě odtud pochází pověra, že byste si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby vás nepokakal beránek.
Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi. Větvičky tak měly z domu vyhnat veškeré neřesti a nemravnosti.

Magický rituál Květné neděle
Tradovalo se, že kdo o Květné neděli uřízne čarovný vrbový proutek, bude jej moci použít, pokud najde zlaté vejce. To nosí černá slepice s bílou chocholkou, ale zanáší je. Kdo vejce najde, zahrabe jej do slámy a před půlnocí jde na křižovatku lesní a polní cesty a zde je položí. Vrbovým proutkem zamává k jihu, severu a východu a objeví se duch, splní člověku každé přání.